Výlety

Výlety na kole do okolí.

Pokud si nechcete sednout a relaxovat v chladném sklípku při skleničce domácího vína, nebo na vyhřáté zahrádce. Můžete vyrazit na kole na výlet.

Cca 7 km Slovanské Hradiště v Mikulčicích:

Směrem k řece Moravě kolem štěrkovny a pak zabočíte vlevo po cyklostezce č. 44, pak stále přímo dle ukazatelů, (nebo navigace😊) Archeologická expozice v Mikulčicích národní kulturní památka (archeologický výzkum, historie expozice, vyhlídková věž). Když už tam budete doporučujeme zajet se podívat na Lávku Velké Moravy přes řeku Moravu. Který je jen pro pěší a cyklo. Pokud ji budete chtít překročit (přejet) na Slovensko doklady s sebou.

Cca 7 km Nechory - městečko vinných sklepů u obce Prušánky:

Směrem na obec Prušánky po cyklostezce Podluží. Nechory jsou vesničkou tvořenou pouze vinnými sklepy, vytvářející ráz malé obce se svým náměstíčkem a přiléhajícími uličkami. Patří k obci Prušánky v regionu Podluží na jižní Moravě a nachází se uprostřed cesty mezi městy Hodonín a Břeclav. https://www.nechory.cz/

Pokud už budete v Nechorách, doporučujeme vyhlídku z rozhledny na Podluží, která je jen 3 km od Nechor a nachází se u Nového Poddvorova. Pokračovat po cyklostezce Podluží poté po č. 5115 Podluží.

Cca 29 km Soutok řek Moravy a Dyje.

Po cyklostezce Podluží směrem k řece Moravě. Pak můžete jet stále po hrázi řeky Moravy po 4. Moravské stezce téměř až k soutoku řek, neb lesem ve stínu stromů po Anglické aleji - Stezka Českem, Via Czechia Jižní (z asfaltu). U dálnice D2 se napojit na Jiklínskou cestu (z asfaltu), která pokračuje do obory Soutok a stále lesem téměř až soutoku řek. Doporučujeme si při tomto výletu vzít repelent proti komárům. Nemusíte jej zrovna použít, ale sychr je sychr. Dále upozorňujeme, že na této trase není občerstvení.

26 km zámek Milotice https://www.zamek-milotice.cz/cs

Státní zámek Milotice, nazývaný Perla jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury. Zámecká instalace nabízí pohled do životního stylu a zvyklostí posledních majitelů rodu Seilern-Aspang.

Lednicko-valtický areál:

Lednicko-valtický areál je zapsaný na seznamu UNESCO. Jeho návštěvníci tu mohou kromě prohlídky zámku přecházet a u většině případů přejíždět na kole od jedné romantické stavbičky ke druhé. Ty jsou rozesety po celém areálu.

Je více způsobů, jak se tam od nás dostat na kole:

První varianta: Vlakem do Břeclavi (kolo lze vzít do vlaku za příplatek) a pak dále směr Pohansko, Zámeček Lány, anebo Kančí oborou (Janův hrad, Lovecký zámeček, Minaret, zámek Lednice, Skleník Lednice, Lázně Lednice, Svatý Hubert, Apolónův chrám, Tři grácie, zámek Valtice, Rybniční zámeček, Hraniční zámek, Kolonáda na Rajstně, Kaple Sv. Huberta, Belveder, Dianin chrám

Druhá varianta: Směrem jako k soutoku Moravy a Dyje, přes Lanžhot poté po cyklostezce 43. Podolí směrem k Pohansku a pak lesem směr Valtice pak už jednotlivé památky, které jsou níže.

Lednicko – valtický areál se rozkládá na cca 200 km2 a je považován za nejrozsáhlejší kus komponované krajiny a Evropě a pravděpodobně i ve světě. Tento areál vznikl za vlády Lichtenštejnů a je tvořen výstavnými zámeckými sídly s okrasnými zahradami, cennými drobnějšími stavebními památkami, které byly citlivě zasazeny do přírody a doplněny vysázenými háji a zakládanými rybníky. Dne 7. prosince 1996 byl Lednicko valtický areál zapsán jako kulturní krajina na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

ZÁMEK LEDNICE

Původně vodní gotická tvrz byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek, který byl ve druhé polovině 17. století za vlády Karla Eusebia podle plánů Jana Bernarda Fischera z Erlachu barokizován. Z tohoto období se dodnes dochovalo pouze křídlo s jízdárnou z let 1666-1699. Po několika drobnějších úpravách bylo v letech 1846-1858 přikročeno k rozsáhlé přestavbě zámeckého komplexu v historizujícím novogotickém slohu podle architektonického návrhu lichtenštejnského architekta Jiřího Wingelmüllera. Zámek, patří k nejnavštěvovanějším zámeckým objektům v České republice, je vrcholným dílem anglické novogotiky v našich zemích.

MINARET

Byl vystavěn za vlády Aloise Josefa I. z Lichtenštejna v letech 1797-1802 podle návrhu architekta Josefa Hardmutha. Jeho výstavba byla provázena velkými problémy zejména založení stavby v bažinatém terénu. Proto muselo být podloží zpevněno 500 dubovými piloty, na kterých byla teprve stavba založena. Výška minaretu je 59,39 m a na svrchní ochoz, z něhož je vidět do širokého okolí zámku na rozsáhlé lužní lesy podél řeky Dyje, vedou 302 schody.

JANOHRAD

Podle návrhu Josefa Hardmutha byla v letech 1807-1810 postavena jednopatrová zřícenina hradu se čtyřmi nárožními pobořenými věžicemi, pojmenovaná po knížeti Janu I. Janohrad. Romantická napodobenina středověkého hradu měla v přízemí psince a stáje pro koně používané při knížecích lovech. Dnes ukrývá zajímavou ornitologickou a loveckou expozici a je oblíbeným cílem pěších návštěvníků i turistů na kolech.

OBELISK

V roce 1798 byl mezi Lednicí a Podivínem postaven Obelisk jako památník mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií uzavřené v říjnu 1797 mezi císařem Napoleonem Bonapartem a arcivévodou Karlem Habsburským. Lidová pověst však říká, že v těchto místech dostal knížepán facku od paní kněžny, která se při knížecím honu právě dozvěděla, že její manžel prohrál v kartách celou vesnici. Odtud lidový název obelisku "Facka".

LOVECKÝ ZÁMEČEK

Profánní architekturu klasicistního období reprezentuje jednopatrový lovecký zámeček stojící při cestě z Lednice k Janohradu a do Kančí obory. Vznikl v letech 1805-1806 podle návrhu Josefa Hardmutha. Stavba sloužila jako hájovna a z terasy umožňovala panstvu sledovat parforsní hony (štvanice) konané na louce před hájovnou.

APOLLONŮV CHRÁM

V letech 1817- 1819 postavil J. Kornhäusel na vrcholu písčité duny nad Mlýnským rybníkem empírový Apollónův chrám. Na centrálním reliéfu pod kopulí je zobrazen průvod antických Múz doprovázejících boha Apollona na slunečním voze taženém čtyřmi koňmi. Po stranách nástavby stojí dvě dvojice anticky oděných postav, dnes již bohužel silně poškozených. Reliéfy a sochy jsou dílem tyrolského sochaře Josefa Kliebera.

TŘI GRÁCIE

V letech 1824-1825 vystavěl Josef Poppelack podle projektu ředitele Josefa France Engela nedaleko jižního břehu Mlýnského rybníka klasicistní salet zvaný podle centrálního motivu sousoší od Martina Fischera Tři Grácie. Do vnitřního oblouku terasy byly umístěny sochy věd a múz ze zrušeného Chrámu múz od Josefa Kliebera. Chrám vytvořil pohledovou protiváhu Rybničního zámečku, umístěnému na protějším břehu rybníka.

HRANIČNÍ ZÁMEČEK

Na břehu Hlohoveckého rybníka byl v letech 1826 – 1827 postaven J. Poppelackem v klasicistním stylu tzv. Hraniční zámeček, jehož středem původně procházela zemská hranice mezi Moravou a Rakouskem. Byla tvořena potokem protékající dvoranou stavby. Na dlouhém, terasou krytém přízemí budovy jsou umístěny tři altány. Na hlavní profilovanou římsou je nízká atika, nesoucí nápis "Zwischen Österreich und Mähren".

RYBNIČNÍ ZÁMEČEK

Na hraně svahu po pravé straně Bezručovy aleje ve směru od Valtic nad Prostředním rybníkem stojí nad loukou Rybniční zámeček, klasicistní stavba postavená v letech 1814 – 1816 J. Kornhäuselem. Ve dvacátých letech 20. století zde byla otevřena výzkumná biologická stanice, která byla v provozu do sedmdesátých let.

ZÁMEK VALTICE

Byl vybudován nedaleko někdejšího středověkého hradu, připomínaného již kolem 12. století. Hrad náležel rodu Seefeldů. Když panství později získali Lichtenštejnové, postavili zde renesanční zámek. Současnou barokní přestavbu zahájil Karel Eusebius z Lichtenštejna. Valtice se staly hlavním rodovým sídlem vybudovaným za účasti předních architektů, např. F. Carratiho, G. G. Tencally, A. a K. Errnových, J. B. Fischera z Erlachu a dalších.

KOLONÁDA – REISTNA

Kolonáda, zvaná též jménem kopce Reistna, byla postavena valtickým stavitelem Josefem Poppelackem podle vzoru schönbrunnské kolonády v letech 1810 – 1817. Je z ní nádherný panoramatický pohled od Mikulova přes siluetu nedaleké Pálavy na lužní lesy u Lednice až k Moravskému poli v Rakousku. Postavil ji Jan I. na památku svého otce Františka Josefa I. a svých bratrů Aloise Josefa a Filipa a jako oslavu rodových ctností , o čem svědčí nápisy na atice "Syn otci, bratr bratrům" a "Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn". Veřejnosti přístupná byla až po roce 1989 a kdy byla umožněna oprava silně zdevastované památky.

ZÁMEČEK BELVEDER

Autorem empírové stavby, která vznikla v letech 1802 – 1806, je Josef Hardmuth. Belveder měl být letohrádkem reprezentativního charakteru a výletním místem s vyhlídkou do krajiny pro rodinu a hosty knížete Jana I. Josefa. Současně však měl i hospodářský charakter. V jeho dvoře bývali ve voliérách chováni bažanti a okrasní pávi.

DIANIN CHRÁM – RENDEZVOUS

Podle plánů stavebního ředitele Josefa Hardmutha postavil v letech 1810 – 1812 afchitekt Josef Kornhäusel empírovou stavbu zvanou Dianin chrám (nezřídka je označován také jako "Rendezvous"). Monument uprostřed starých lesních velikánů, napodobující římský vítězný oblouk, sloužil Janu I. a jeho hostům při četných lovech jako místo loveckých snídaní, konaných v rozsáhlém sále zabírajícím celé patro stavby. Reliéfní a figurální výzdobu s loveckými motivy provedl sochař Josef Klieber.

KAPLE SV. HUBERTA

Uprostřed lesa mezi Valticemi a Charvátskou Novou Vsí stojí na trojhranném půdorysu do tří stran otevřená stavba, v jejímž středu je vztyčena postava svatého Huberta se psem u nohou. Hubertova kaple je nejmladším dílem romantismu v Lednicko – valtickém areálu. Byla postavena v roce 1855 Janem Heidrichem podle plánů Jiřího Wingelmüllera.

ZÁMEČEK POHANSKO

Klasicistní zámeček byl postaven na svahu starého velkomoravského hradiště z 8 až 9. století v letech 1810 – 1812. Jeho autorem byl Josef Harmuth a dokončovací práce v roce 1812 snad prováděl Josef Kornhäusel. V současné době je v prvním patře zámečku expozice, která prezentuje výsledky archeologických výzkumů velkomoravského areálu. V blízkosti zámečku jsou také opravovány a zpřístupněny veřejnosti objekty lehkého československého opevnění z roku 1938, které měly chránit republiku proti nacistické Třetí říši.